A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Chorvatsko - Cestopisy

Cesta Chorvatskem

Rozsáhlý životopis o zemi s divokou minulostí a poválečnou krajinou.

V několika řádcích vám popíšu mé dojmy a pohled na tuto zemi plnou zajímavé historie, zpočátku trošku odtažitých lidí a kontrastů přírody. Většina turistů jezdí do Chorvatska autem nebo autobusem, takže si může dostatečně všimnout jak se krajina od Čech a Rakouska postupně mění a nabízí obraz rozlehlých strmých masivů skal bělavé barvy, prudkých svahů a čistého moře připomínajícího v klidných bezvětrných dnech spíše veliký rybník. Celou zemí vedou spíše hlavní magistrály, ale horské cesty, díky kterým byste se dostali až na vrchol hor a projeli doslova celý ostrov nebo pevninu, jak tomu bývá třeba v Řecku, zde nenajdete a i chůze po hornatých skalách pro Vás bude doslova oříšek. O to zajímavější je pak pohled z moře na obrovské hory, pod kterými si připadáte tak malinkatí.

Vzhledem k tomu, že Chorvatsko má jen zhruba 2-3 měsíční sezónu, místní se snaží vydělat si za tuto dobu svým „apartmánovým“ podnikáním co nejvíce peněz, protože mimo sezónu je v Chorvatsku prázdno, ticho a mrtvo. Tyto 3 slova mimo sezónu ještě doplňuje silný vítr, který z této krásné dalmatské země vytváří nehostinnou syrovou krajinu. Občané se ve většině případů stěhují z malých letovisek do Německa nebo Anglie za prací a své apartmány nechávají prázdné pro další sezónu. Jde jim tety především o obchod a to není příliš snadné. V Chorvatsku roste stále více betonových staveb, takže původních cest lemovaných květinami ubývá. Mimosezónní prázdnota taky nahrává obchodu s drogami, jak jsem se dozvěděla. Chorvatskem vede hlavní drogová obchodní tepna pro Albánii, Bosnu a Hercegovinu a tento nešvar je zde hlavně mimo sezónu bohužel hodně rozsáhlý. Válka zde skončila teprve v 90. letech a lidé na ní mají hrozné vzpomínky, které se samozřejmě podepsaly na jejich psychice a pokud se člověk neodstěhuje z menších vesnic na zimu pryč, většinou zůstává izolovaný doma, tráví čas díváním se na televizi a v mnoha případech se zde lidé baví také drogami. Válka zde byla hrozná jako každá jiná a ještě i teď je na mnoha místech vidět počínaní vyhlazovacích čistek, které za sebou zanechaly jen vypálené domy, kostely a pusté opuštěné krajiny. Dokonce ještě dnes chodí ti, kteří přežili válku a zůstali úplně sami na hromadné hroby a přespávají tam, aby byli blíž svým blízkým… Mrazivá představa.

Přesto, že na člověka ještě stále trochu doléhá poválečné prostředí, vynahradí vám to krásné moře, hory, dobré restaurace a cenné památky. Byla jsem na poznávacím zájezdu, takže jsem mohla poznat spoustu pěkných míst. Nádherné je např. město Trogir. Je to staré původní historické město, které nabízí spoustu uzoučkých uliček a malých okének s dřevěnými okenicemi připomínající Benátky. V Trogiru je moc pěkný přístav, ve kterém je přes vodu postaven pěkný kulatý most. Jako v každém významném městě zde naleznete velký trh, na kterém jsou trhovci se vším možným a také s vynikajícím pršutem – domácím sušeným masem, který každému opravdu doporučuji. Cena je poměrně vyšší, ale ta chuť opravdu stojí za to. Lepší je koupit si domácí pršut, který je o něco dražší, ale mnohem chutnější. Místní trhovci na vás budou volat a budou vás lákat, abyste si právě u nich něco koupili. Skvělé je jejich domácí červené víno – crna víno. Má těžkou sladkou chuť a Chorvati jsou na něj hodně pyšní.

Dalším krásným zážitkem pro mě byla návštěva Dubrovníku a z něho výlet loďkou na ostrov Lokrum. V Dubrovníku na vás čeká pěkná dlážděná promenáda s bočními uzoučkými uličkami plnými restaurací, internetových kaváren, cukráren a taky lepších obchodů s oblečením. Nezapomenutelné jsou ale především památky v tomto historickém centru. Rozmanité chrámy, kostel v čele promenády, pěkné původní domy světlé pískové barvy vám přivodí pocit, že jste se vrátili o několik století zpět. Z Dubrovníku jsem plula na ostrov Lokrum, který mě uchvátil ještě víc, než samotný Dubrovník. Cestou po ostrově se otevírají jakoby utajená místa zahalená do hustého lesa. Díky mnoha cestám se dostanete na různá místa podle šipek a otevře se vám v několika částech naprosto odlišná tvář tohoto ostrova. Právě proto je opravdu zajímavé a hodnotné toto místo navštívit. Na druhé straně ostrova, směrem k otevřenému moři, leží masivní bílé skály, které vypadají, jakoby na vrchu popraskaly. Výhled na moře je z výše a vstup do vody je zajištěn několika připevněnými schůdky. Další zajímavostí na ostrově Lokrum je starý opuštěný chrám. Je postaven v tiché tajemné zahradě, ve které jsou pohozeny kusy staveb a náhrobků. Uvnitř chrámového dvora na vás dýchá starověká atmosféra a zvláštní kouzlo, které je tak silné asi díky nedotčené architektuře, krásným tvarům stavby a také třeba pro mě jednou příjemnou věcí – za zdí někdo líbezně hrál.

Dalším výletem bylo město Split a jeho Diokleciánův palác. Toto město je velmi rozsáhlé a řadí se v Chorvatsku mezi ty největší. Diokleciánův palác je významný rozlehlý palác se spoustu věžiček, chodeb, uliček, oken, vyvýšenin a hlavně pestrost dávných dob vám připomíná pohádku o králích a jejich sídlech. I dnes žije v paláci zhruba 3000 lidí, kteří se živí hlavně prodejem suvenýrů, květin, keramiky, cd, ale naleznete zde třeba i banky, lékárnu, restaurace. Dalo by se v jedné větě říci, že je to staré město v novém městě. Splitský přístav je na pohled moc pěkný a jako všude jinde v chorvatských přístavech zde kotví spousta pěkných člunů, výletních loděk a jachet. Jen koupání je zde nebezpečné. V minulosti zde byla vybudována továrna (název myslím Biochemika) a ta naprosto hrozným způsobem znečistila celé okolí a vodu. Při návštěvě Splitu v minulých letech byl cítit nesnesitelný zápach spodin továrny a bohužel i voda se od té doby tak znečistila, že se v ní vůbec nedá koupat. Nyní žádný zápach cítit není, továrna díkybohu zkrachovala, a tak už město Split nemá průmyslovou černou ovci a může se pyšnit jen samými kvalitními skvosty. Stále se ale ve Splitu nedá koupat.

Před odjezdem jsme si zajeli z naší vesnice Nemiry, kde jsme byli ubytováni, do nedalekého města Omiše na výlet plavbou lodí kaňonem řeky Cetiny. Řeka se vlévá z vnitrozemí do jaderského moře a její lem patří místním rybářům. Plavbou loďkou si můžete prohlédnout vysoké masivy skal, krásnou zelenou přírodu, která rákosem a labutěmi opravdu patří jen řece a k moři se nepřibližuje. Řeka Cetina je krásně čistá a ne příliš hluboká.

Na závěr jsme navštívili Národní parky Krka. To byl pro nás všechny asi nejkrásnější zážitek. Rozlehlým a významným parkem Chorvatska vede dřevěná stezka a nabízí opravdu nespočet náááádherných pohledů na vodopády, houfy ryb, krásné do sebe zapletené stromy a bujnou zeleň. Odvážnější můžou sestoupit na méně přístupná a bezpečná místa a vyfotit si opravdu kouzelná místa NP Krka. Přesto, že park není moc starý a nemá příliš velkou historickou hodnotu, patří mezi největší bohatství Chorvatska a lidé se tam o něj hodně starají. Vstup stojí pro 1 osobu 75 Kun.

V Chorvatsku jsou kromě Omiše jen oblázkové pláže a jen zřídka jsou zde větší vlny. My jsme měli moře klidné jako rybník, protože jsme nezažili silný větrný proud, který Chorvatsko několikrát ročně navštěvuje a je velmi nepříjemný. Je to tím, že voda má i v zimě poměrně vysokou teplotu – kolem 13° Celsia, takže nikdy moc nezchladne. Ve vodě se tedy nahromadí hodně energie, která pak musí ven a tím vznikají silné větry, které se valí od moře směrem na hory a na domy pod nimi.

Zvlášť příjemné mi ale bylo místní jídlo. Kuchaři v našem hotelu vařili chorvatská jídla a byla opravdu skvělá, chutná a dobře ochucená. Místní se zpočátku tváří chladně a nejsou tak přátelští jako např. v Řecku, ale pokud se s nimi začnete bavit a usmějete se na ně, budou si s Vámi povídat o všem možném a povídání s nimi bude přátelské a veselé.

Chorvaté jsou většinou vysocí, hodně štíhlí, spíše tmavších vlasů a snědé kůže. Mají výrazné oči, obočí, husté vlasy a dovoluji si říct, že to jsou pěkní lidé. Ženy se o sebe hodně starají, chodí pěkně elegantně oblékané a mají pěknou vznešenou chůzi. Muži jsou vysocí a atletické postavy. Obě pohlaví na mě působily tvrdším a chladnějším dojmem. Když se s nimi ale začnete bavit nebo je slyšíte hovořit, poznáte jejich temperamentní povahu a oheň v těle. Sledovala jsme skupinu dětí, které si hrály na pláži a ještě nikdy jsem neslyšela tolik křiku a neviděla tolik vášně při dětských hrách jako právě v Chorvatsku. I ubytování bylo moc pěkné, čisté, komfortní a příjemné po celý pobyt stejně jako majitelé.

Tuto zemi plnou kontrastů bych shrnula jako místo, na kterém poznáte čistou pěknou přírodu, poznáte taky povahu místních lidí, kteří nedávnou prožili válku, uvidíte rozlehlé opuštěné krajiny, na kterých zůstaly jen zbytky vypálených domů, ale taky mnoho památek a přírodních úkazů, které určitě nemá žádná jiná země. Oproti jiným zemím, které jsem navštívila na mě zde trochu dýchal zbytek války, nepokoje a pocit, který se vybaví každému z nás, když vidí následky války kolem sebe a slyší o ní. Chorvatsko doporučuji navštívit každému, kdo se zajímá o historii a chce poznat zemi, kde není jen turistický ruch se vším, co k němu patří jako nabízí jiné země, ale hlavně tomu, kdo chce ochutnat trochu jiný ráz okolí a lidí, který je způsoben skončenou válkou. Je to bohatý zážitek, který ještě obohatí krásná krajina a omamná vůně levandulí.

další cestopisy
Komentáře
7
Řadit podle času | Řadit podle vláken vzestupně sestupně

Při vkládání příspěvku do diskuze jako neregistrovaný uživatel budete mít u vašeho příspěvku zobrazenu IP adresu

:-) :-( ;-) :-P :-D :-[ :-\ =-O :-* 8-) :-$ :-! O:-) :'( :-X :-)) :-| <3 <:-) :-S >:) (((H))) @};-- \o/ (((clap))) :-@
Neregistrovaný uživatel
09.08.2017 09:30 89.103.115.***
Cestopisy z Chorvatska  

Krásný cestopis, škoda že tam k němu nejsou žádné fotky. Kdo by chtěl dále pokračovat a být naladěn na chorvatskou atmosferu a fotky ze všech koutů Chorvatska si prohlédnut, doporučuji články na https://www.chorvatsko-autem.cz/blog/

kocka3 07.07.2008 12:06
 

Jéé, děkuji sestřičko Leničko 8-) To jsem ráda, že se ti cestopis líbil :-D Ale moc mě nechval nebo mi nateče do nosu :-P

L+E 07.07.2008 11:11
 

Super, super, super :-) . Adélko, mohla by si se živit psaním cestopisů, opravdu je to nádherné. Pro mě je Řecko prioritou, ale je úžasné s jakým nadšením jsi cestopis napsala, opravdu krásné počtení a fotky.L+E

  • Anonym (6)
kocka3 30.06.2008 12:55
 

Tééda, Giagiá, nečekela jsem tak perfektní hodnocení, udělalo mi to strašnou radost - děkuji :-D Jestli to vážně takhle vidíš, mám opravdu radost a stáváš se mojí ještě větší oblíbenkyní 8-) Zase nějaký cestopis napíšu až pojedu v září na Thassos. Jinak ty tvoje fotky, musím se k tomu ještě vrátit, ty jsou náááádherné. Málokdy člověk vidí tak krásné a srdečné fotky :-D Řecko je Řecko a Řekové taky. Miluju ten národ, ikdyž jsem tam byla zatím jen 1x. Hodláme tam ale jezdit každý rok, protože se ho nemůžeme nabažit, takže budu ráda koukat k tobě na profil pro potěšení a inspiraci 8-)

  • Anonym (1)
giagiá 30.06.2008 08:58
 

Co dodat, děvče... 8-O
Když se spojí bohatá slovní zásoba, pěkná a čtivá stylistika s očima, které se umí dívat pozorně kolem sebe, chytrou hlavičkou, která to umí báječně zpracovat a hlavně srdcem, které dokáže vstřebat krásu i smutek z toho, co museli prožít jiní - pak to z tebe vytryskne jak čistý pramen...
Tvoje cestopisy nemohou nikoho nechat lhostejným...díky za ně :-D

  • Anonym (2)
  • Anonym (3)
kocka3 25.06.2008 12:42
 

Díky Anet :-) Vždycky než nějaký vložím, tak mám trochu obavy, jestli se bude líbit, ale vidím, že zatím jo, takže dobrý 8-)

  • Anonym (3)
Anetta 24.06.2008 15:49
 

Moc pěkný cestopis, napsaný velmi působivě.Vrátil mě na chvíli do Chorvatska. Díky

  • Anonym (2)
  • Anonym (1)
Zpět na všechny diskuze