A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Chorvatsko - Cestopisy

FORTIZZA

Fortizza - pirátská pevnost nad Omišem.

FORTIZZA

HRAD FORTIZZA (FORTICA, STARIGRAD) NAD OMIŠEM

V pondělí 11. srpna zůstávají Žolíci po obědě na pláži v Mali Ratu a my vyrážíme konečně na pevnost Fortizza nad Omišem. Auto jsme zaparkovali opět u Studenacu a šli jsme zjišťovat cestu. Od Boženky jsme věděli, že máme jít někde okolo „VATROGASCŮ“, ale pro jistotu jsme se šli zeptat na informace. Tam nám poradili podrobnější cestu a tak jdeme. Projdeme po ulici Vangrad a odbočujeme doleva na „put Borka“ a schody. Cesta na Fortizzu je vcelku dobře značená. Pořád jsme přemýšleli, kudy vlastně ta cesta vede, až pak jsme pochopili. Po strmých stráních stoupáme vzhůru a cesta se klikatí. V některých místech váháme, kam vlastně máme jít, protože „GRAD“ je značen dvěmi i třemi směry. Citem vždy vybíráme tu správnou, až docházíme na rozcestí, kde nám tabulka říká, že máme před sebou 20 minut cesty.

Na to, jak vysoko se pevnost nachází, prameny uvádí 311 metrů nad mořem, ta cesta není až tak hrozná. Zhruba po hodině docházíme ke hradu. První schodiště je vcelku v pohodě, ale přístupový ochoz už je bez zábradlí. Zkrátka Chorvati se s ničím nepářou a „nemají problema“. Když jsme došli s Davidem na nádvoří, našel jsem tam kastelána, u kterého jsem „zalepil vlezný“ ve výši 10 HRK, což byl jen skromný příspěvek na obnovu hradu. Ale objevil jsem ještě jednu příjemnou věc. Pivo. A dobře chlazené. Těch 15 HRK jsem obětoval, ale stálo to za to. Když Květa s Lukášem konečně dorazili, nevěřili svým očím, jaké jsou tam služby, Lukáš si dal hned škopek taky. Tak jsme po dopití šli na prohlídku. Kastelán nám sdělil, že můžeme i na věž. Tak jdeme. Ve věži se nachází schodiště ve výšce asi dvou metrů a k němu se musíme dostat po jakési podivné a pochybné konstrukci. Výstupová plošina je ve výšce cca 1,8 metru a je tvořena prkny o síle asi necelé 2 cm. Prkna jsou položena na konstrukci, kterou tvoří stojky o síle 1,5 cm, na kterých jsou svlaky a na „kant“ připevněny podélníky, též prkna o tloušťce 1,5 cm. Výstup po žebříku ze stejných prken, příčle jsou od sebe asi 45 cm. Srdce bezpečáka pláče, a to netuším, co je nahoře. Vylezl jsem do výstupního otvoru a šířce asi 60 x 60 cm a rozhlížím se okolo. Tam je plošina o rozměrech asi 5 x 5 metrů, kde není absolutně žádné zábradlí. No a hloubka pod námi 311 metrů. Po čtyřech se snažím dostat nahoru, opatrně se zvedám a snažím se natáčet okolí. Rozhled je nádherný, ale ten pocit Pokud možno rychle mizím. I fotograf má obavy. Tak se nakonec nejbezpečněji cítím opět na pevné zemi. Opouštíme Fortizzu, po cestě dolů se stavujeme u lanovky, čučíme na kozy (čtyřnohé) a jdeme pomalu k autu a vracíme se na apartmán.

HRAD FORTIZZA (také Forttica, Starigrad)
Na skalnatém výběžku ve výšce 311 metrů nad Omišem je nádherné místo, kde se nacházejí zříceniny pevnosti nazývané Forttica (Starigrad), která patřila ve 12. – 13. století k opevněnému městu pirátů. Z tohoto místa je celé městečko Omiš a jeho okolí jako na dlani. Pevnost Fortizza patří k historickým zajímavostem Omiše, důležitého a vyhledávaného turistického střediska Chorvatska. V Jaderském moři byla pevnost Fortizza postrachem benátských, byzantských a později i chorvatských lodí. Z vrcholu pevnosti je možné i dnes vidět podmořskou stěnu, která bránila větším lodím vplouvat do přístavu. Přestože Turci ovládli blízké vnitrozemí, nikdy se jim nepodařilo Omiš dobýt. Z pevnosti jsou nádherné výhledy na město, do kaňonu řeky Cetiny, na ostrov Brač i krasové pohoří Biokovo.
Na pevnost Fortizza vede chodník z Omiše i z přilehlé obce Borak.
Omišané již od 13. století do počátku 14. století měli pověst vynikajících mořeplavců, kontrolovali plavbu na Jaderském moři a překáželi vyspělým komunám na východním pobřeží Jadranu i Benátkám, jejichž ekonomické zájmy sahaly daleko přes hranice Oranta. Z tohoto důvodu není Omiš ve středověkých listinách označován jako vhodný přístav, naopak má pověst nebezpečného střediska pirátů, podobně jako Saraceni ve Středozemním moři nebo Tataři v Černém moři, a statut města Dubrovníku zakazuje prodej lodí Omišanům. Loupežné útoky byly zaměřeny především na benátská plavidla a jejich usedlost v Dalmácii, na lodě plující pod vlajkou neapolského krále. Na začátku 14. století s největší pravděpodobností Omišanům platila města Apuglia a Marche daň za volnou platbu Jadranským mořem. Hranici středověkého území Omiše s přilehlými pozemky tvořila řeka Cetina, která svým dlouhým tokem formovala kouzelné přírodní útvary. Nad kaňonem, na dolní Cetině, se nacházejí hraniční pevnosti Kunjak a Visuč, které měly za úkol chránit omišský kraj. Když jsou v roce 1423 zmiňovány „castella circa Dalmissam“, kromě již jmenovaných pevností měla pro obranu Omiše největší význam pevnost Starigrad, která je v listině krále Friedricha III z roku 1448 označována jako „castrum Stary“ a v listině aragonsko-neapolského krále z roku 1454 figuruje jako „civitate Antiqua“. Tato pevnost se nachází na strategickém místě, odkud bylo možno zaznamenat i sebemenší pohyb na středních Poljicích i kontrolovat plavbu po mořském kanálu mezi Splitem a Makarskou. Jméno Starigrad je chorvatský název pro „stari grad“, protože vznikl na místě antického kasteletu Oneum, zatímco „novi grad“ Omiš se rozvíjel při pobřeží. Pod tímto jménem je zmiňován v písemných dokumentech v latině a italštině, rovněž v kartografii od 15. do 17. století, později se pod vlivem italské vojenské terminologie vžil název Fortica.
Pevnost Starigrad byla v průběhu 16. století (1534, 1559, 1566, 1571 – 1586) několikrát obnovována z důvodu rostoucího tureckého nebezpečí. Rozsáhlá rekonstrukce proběhla v době Kandijské války (1645 – 1669). Na konci století se již Omiš nenachází v hraničním benátsko-tureckém pásu. Rozšířením svobodného území upadá i strategický význam této pevnosti.
Během vlastenecké války v Chorvatsku (420 let tureckého obležení) skupina milovníků této památky z Omiše za pomoci školáků a mládeže, bez významnějších technologických inovací, dokázala obnovit zanedbanou a poškozenou pevnost. To byl jejich přínos pro uchování a obranu národního dědictví v době, kdy chorvatská města, chráněná historickými pevnostmi, odolávala útokům novodobých střelných zbraní.

další cestopisy
Fotoalba
albumimgj0287715

FORTIZZA

10.06.2009
Komentáře
1
Řadit podle času | Řadit podle vláken vzestupně sestupně

Při vkládání příspěvku do diskuze jako neregistrovaný uživatel budete mít u vašeho příspěvku zobrazenu IP adresu

:-) :-( ;-) :-P :-D :-[ :-\ =-O :-* 8-) :-$ :-! O:-) :'( :-X :-)) :-| <3 <:-) :-S >:) (((H))) @};-- \o/ (((clap))) :-@
Anetta 16.06.2009 18:38
 

Omiš a okolí- to je naše srdeční záležitost!!!!Bezva.

  • Anonym (3)
  • Anonym (2)
Zpět na všechny diskuze